obsahuje zárodek života, a proto je odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, životní síly a vítání jara. Zvyk jíst vejce v době svátků souvisel pravděpodobně s půstem, který Velikonocům předcházel, a při kterém se jíst nesměla. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl obyčej zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr. Malované vajíčko, ať již vařené natvrdo, nebo vyfouklé, sloužilo a slouží dodnes především jako odměna koledníkům. Děvčata dávají kraslice za vyšlehá ní pomlázkou. Chlapec, na kterého si dívka myslí, je vždycky obdarován červeným vajíčkem. Červená je také pro kraslice barvou původní. Modrá na vejcích symbolizuje mír a víru, zatímco zelená představuje barvu jarní svěžesti a žlutá slunce. Fialová je barvou křesťanství, na kterém je založena celá tradice Velikonoc.




