dušičky

První dva listopadové dny vzpomínáme na své blízké,kteří už nejsou mezi námi. V kalendáři je 1.listopad označen jako Svátek všech svatých a 2. listopad jako Památka zesnulých.Běžně se jim říká Dušičky.V tyto dny chodíme na
hřbitovy,
hřbitovy,abychom upravili okolí hrobu,položili věnec,květiny a hlavně zapálili svíčku a tak uctili jejich památku.
Podle lidových tradic prý v předvečer Dušiček mohou duše zemřelých na jednu noc v roce z očistce,kde v plamenech pykají za své hříchy.V Čechách se v ten večer plnily lampy máslem místo olejem,aby si dušičky mohly potřít popáleniny způsobené očistcem.
Také se vhazovalo jídlo do ohně, což bylo považováno za částečné vykoupení z hříchů či za dar duším na přilepšenou.Když se ráno rozezněly kostelní zvony,vracely se zase zpět.Říkalo se,že když 2. listopadu prší,zemřelí oplakávají své hříchy.
Dušičky údajně dostaly jméno podle speciálního pečiva, které se na den svátku Všech svatých peklo na venkově. Tímto pečivem byly obdarovávány děti,
pocestní,ale také žebráci a chudí lidé při cestě na hřbitov nebo do kostela.Někde byly tzv, dušičky kynuté čtyřhranné buchty
zadělávané mlékem a plněné povidly nebo mákem a sušeným ovocem.Jinde se jim říkalo kosti svatých či boží kosti, byly z kynutého nebo chlebového těsta a měly tvar kostí.Válečky těsta se na konci tvarovaly tak, aby svým vzhledem připomínaly kost.Pekly se buď samostatně,nebo se dvě položily křížem přes sebe,aby vypadaly jako zkřížené hnáty.
Podle lidových tradic prý v předvečer Dušiček mohou duše zemřelých na jednu noc v roce z očistce,kde v plamenech pykají za své hříchy.V Čechách se v ten večer plnily lampy máslem místo olejem,aby si dušičky mohly potřít popáleniny způsobené očistcem.
Také se vhazovalo jídlo do ohně, což bylo považováno za částečné vykoupení z hříchů či za dar duším na přilepšenou.Když se ráno rozezněly kostelní zvony,vracely se zase zpět.Říkalo se,že když 2. listopadu prší,zemřelí oplakávají své hříchy.
Dušičky údajně dostaly jméno podle speciálního pečiva, které se na den svátku Všech svatých peklo na venkově. Tímto pečivem byly obdarovávány děti,
pocestní,ale také žebráci a chudí lidé při cestě na hřbitov nebo do kostela.Někde byly tzv, dušičky kynuté čtyřhranné buchty
zadělávané mlékem a plněné povidly nebo mákem a sušeným ovocem.Jinde se jim říkalo kosti svatých či boží kosti, byly z kynutého nebo chlebového těsta a měly tvar kostí.Válečky těsta se na konci tvarovaly tak, aby svým vzhledem připomínaly kost.Pekly se buď samostatně,nebo se dvě položily křížem přes sebe,aby vypadaly jako zkřížené hnáty.

Ahojky Marcelko - dušičky jsou určitě pro mnoho lidí sváteční setkání, někdy i jen jednou za rok :-(...já na hřbitov za rodiči mými a manželovými chodím pravidelně jednou týdně, s kytičkou a se svíčkou a je to pro mně cesta "setkání" ...vždy jim řeknu, co nového a věřím, že slyší a jsou při mně a mé rodině, učím to i své děti a vnoučátka - dušičky už je jen vyvrcholení svátečního dne :-) za článeček děkuji, jsem zase "chytřejší" ;-)